Co se mění v povolování zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2026?

Rok 2026 jako praktický dopad novely ovzduší

Novela zákona o ochraně ovzduší č. 42/2025 Sb. nabyla účinnosti už v roce 2025, ale řada praktických dopadů se projevuje právě v roce 2026. Ministerstvo životního prostředí proto postupně zveřejňuje aktualizovaná stanoviska, metodiky a sdělení, která mají sjednotit výklad pro krajské úřady, provozovatele, zpracovatele odborných posudků, osoby autorizované k měření emisí i projektanty.

Nejde jen o jednu změnu. Rok 2026 je spíše obdobím, kdy se začínají prakticky skládat dohromady nové povinnosti, přechodná ustanovení a aktualizované výklady. U některých provozů půjde jen o kontrolu povolení a evidence. U jiných může být nutná změna povolení provozu, doplnění provozního řádu, odborný posudek, rozptylová studie nebo úprava způsobu ohlašování měření emisí.

Provozovatelé by neměli rok 2026 vnímat jen jako běžnou administrativní aktualizaci. U některých zdrojů se mění způsob, jak se dokládá provoz, jak se hlásí měření, jak se počítají provozní hodiny a jak se posuzují zdroje, které byly dříve mimo přílohu č. 2 zákona.

Přehled hlavních změn a praktických témat

Pro rychlou orientaci lze změny rozdělit do několika oblastí. Ne všechny se týkají každého provozovatele, ale u průmyslových a energetických zdrojů je vhodné ověřit alespoň základní dopad.

Praktický význam je jednoduchý: u každého vyjmenovaného zdroje je vhodné ověřit, zda povolení provozu, provozní řád, provozní evidence, měření emisí a podklady pro ohlašování odpovídají aktuálnímu výkladu.

Povolení provozu: starší rozhodnutí nemusí stačit beze změny

Jedním z hlavních témat roku 2026 je kontrola stávajících povolení provozu. Novela zákona změnila obsahové požadavky a u některých zdrojů vzniká potřeba uvést povolení do souladu s novou úpravou.

To neznamená, že každé povolení je automaticky neplatné. Znamená to ale, že provozovatel by měl ověřit, zda rozhodnutí obsahuje všechny nově požadované náležitosti a zda odpovídá skutečnému stavu zdroje.

Typicky je vhodné zkontrolovat:

• správné zařazení zdroje podle přílohy č. 2 zákona,
• povolenou kapacitu, výkon nebo příkon,
• emisní limity a technické podmínky provozu,
• požadavky na měření emisí,
• provozní řád,
• povinnost sledovat a zaznamenávat provozní parametr,
• výduchy, filtry a odlučovací zařízení,
• provozní evidenci a ohlašovací povinnosti.

U zdrojů, jejichž povolení neodpovídá novým obsahovým požadavkům, je nutné hlídat přechodné lhůty. U řady situací se pracuje s termínem 1. 3. 2027 pro podání žádosti o změnu povolení provozu. U nově zařazených zdrojů, které byly dříve nevyjmenované a nově spadají do přílohy č. 2, může být rozhodující už termín 1. 3. 2026.

Provozní parametr: nová povinnost, ale ne automaticky pro všechny

Jedním z nejdůležitějších témat je povinnost nepřetržitě sledovat a zaznamenávat provozní parametr u vybraných zdrojů vybavených technologiemi ke snižování emisí. Typicky může jít například o sledování tlakové ztráty filtru, teploty v dopalovací jednotce nebo jiného parametru, který prokazuje správnou funkci zařízení ke snižování emisí.

Důležité je, že tato povinnost nevzniká každému zdroji automaticky. Podle stanoviska MŽP musí být splněny podmínky stanovené vyhláškou č. 415/2012 Sb. a povinnost musí být zakotvena v povolení provozu.

Prakticky důležité: nestačí do provozního řádu obecně napsat, že filtr bude „sledován“. Musí být určeno, jaký parametr se sleduje, kde se měří, jak často se zaznamenává, jaké hodnoty znamenají závadu a jak provozovatel postupuje při odchylce.

ISPOP a jednorázové měření emisí

Od roku 2026 je významnou změnou přechod ohlašování termínů a údajů z jednorázového měření emisí do ISPOP. MŽP k tomu zveřejnilo sdělení pro provozovatele i autorizované osoby, které řeší možné situace při přechodu z původního režimu oznamování elektronicky ČIŽP na nový režim přes ISPOP.

Podstatné je, že nejde jen o technickou změnu formuláře. Provozovatel musí správně řešit, kdo měření ohlašuje, jaké údaje se předávají, jak se postupuje při odstávce systému a jak se dokládají výsledky měření.

MŽP zároveň uvedlo přechodné období, během kterého je od 1. 1. 2026 akceptováno oznamování termínů měření a předkládání protokolů elektronicky ČIŽP, a to do 24. 5. 2026. Po tomto přechodném období je vhodné počítat s plným provozem nového způsobu ohlašování přes ISPOP.

Kód 12.1: manipulace se sypkými materiály a deponie

Velmi praktickou změnou je nový nebo nově vykládaný kód 12.1 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Týká se manipulace se sypkými materiály včetně jejich skladování na otevřených plochách, pokud jde o činnosti jinde neuvedené a celková projektovaná plocha deponií dosahuje 3000 m² a více. Staveniště jsou z tohoto režimu výslovně vyňata.

Toto téma je důležité zejména pro provozy, kde se skladují nebo manipulačně překládají sypké materiály: kamenivo, uhlí, struska, popel, drcený asfalt, stavební suť, zeminy, štěpka, piliny nebo jiné prašné materiály.

U kódu 12.1 je zásadní, zda je plocha aktivně určena k manipulaci a skladování sypkého materiálu. Nerozhoduje jen aktuální velikost hromady v den kontroly, ale projektovaná plocha určená pro tuto činnost.

Odborný posudek a rozptylová studie u nově zařazených zdrojů

U zdrojů, které je nutné nově povolit například v režimu kódu 12.1, je potřeba řešit také odborný posudek a případně rozptylovou studii. Podle stanoviska MŽP se u zdrojů, které je třeba nově povolit jako kód 12.1, odborný posudek obecně vyžaduje.

U rozptylové studie je situace jemnější. MŽP vysvětluje, že u již provozovaných zdrojů, které byly novelou nově zařazeny mezi vyjmenované zdroje, se v řízení o povolení provozu rozptylová studie nevyžaduje, pokud nejde o nový zdroj, změnu s navýšením kapacity nebo zvýšením emisí. Pokud se ale záměr nově projektuje nebo se zvyšuje jeho kapacita, rozptylová studie může být standardním podkladem.

Prakticky je potřeba odlišit tři situace: nový zdroj, změnu stávajícího zdroje a existující zdroj, který se jen nově dostal do režimu přílohy č. 2 zákona. Každá z nich může mít jiný rozsah podkladů.

Záložní zdroje energie a provozní hodiny

MŽP v roce 2026 aktualizovalo stanoviska k výkladu pojmu záložní zdroj energie a ke způsobu stanovení počtu provozních hodin. To je důležité zejména pro dieselagregáty, plynové motory, plynové turbíny a další spalovací zdroje používané jako záloha.

U záložních zdrojů je rozhodující, zda skutečně slouží jako záloha pro případ výpadku hlavního zdroje energie, a nikoli například pro pravidelnou výrobu elektřiny, obchodní regulaci nebo pokrývání špiček spotřeby. MŽP zdůrazňuje, že záložní režim musí být v povolení provozu a v provozním řádu jasně uveden.

U provozních hodin je důležité, že se nezapočítává doba uvádění zdroje do provozu a jeho odstavování, pokud je tento režim stanoven provozním řádem. Provozní řád proto není jen formální příloha, ale dokument, který může mít přímý dopad na hodnocení zdroje.

NOx u spalovacích zdrojů na plynné palivo

Další aktualizované stanovisko MŽP se týká aplikace specifického emisního limitu pro NOx u spalovacích stacionárních zdrojů spalujících plynné palivo s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW, s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín.

Toto téma je praktické hlavně pro plynové kotelny a další spalovací zdroje na plynné palivo. Provozovatelé by měli ověřit, zda se jich výjimka týká, jak je zdroj zařazen, jaké emisní limity jsou uvedeny v povolení provozu a zda měření emisí odpovídá aktuálnímu výkladu.

U starších povolení může být vhodné zkontrolovat, zda uvedené emisní limity a podmínky provozu odpovídají aktuálnímu stavu legislativy i technickému stavu zdroje.

Poplatky za znečišťování ovzduší

V roce 2026 bylo aktualizováno stanovisko MŽP k vybraným ustanovením § 15 zákona o ochraně ovzduší. Stanovisko řeší zejména výpočet poplatku, zvýšené sazby, inflační doložku, procesní postupy, přepočet TOC na VOC, změny v místní příslušnosti celních úřadů a otázky záloh.

Z pohledu provozovatele je důležité nepovažovat poplatky za samostatnou účetní agendu oddělenou od měření a evidence. Výpočet poplatku se opírá o údaje o emisích, způsob jejich zjišťování a v některých případech také o kontinuální měření.

Prakticky důležité: pokud provozovatel nemá správně nastavené zjišťování úrovně znečišťování, provozní evidenci a ohlašování, může se problém projevit i v poplatkové agendě.

Emisní faktory a výpočet emisí

MŽP na konci roku 2025 zveřejnilo nové sdělení k emisním faktorům určeným pro výpočet emisí za rok 2025 a následující období. To je důležité pro zdroje, u kterých se úroveň znečišťování zjišťuje výpočtem místo měření.

Výpočet emisí má praktický význam například u některých spalovacích zdrojů, plošných zdrojů, manipulace s materiály, záložních zdrojů nebo tam, kde to umožňuje vyhláška č. 415/2012 Sb.

Zjednodušeně lze princip popsat takto:

emise = emisní faktor × vztažná veličina

Vztažnou veličinou může být například množství spáleného paliva, množství zpracované suroviny, množství produkce, provozní hodiny nebo jiný parametr podle konkrétního zdroje.

Sčítání kapacit technologických zdrojů

Novela zákona a metodika MŽP řeší také sčítání projektovaných kapacit technologických stacionárních zdrojů. To je důležité pro správné zařazení zdroje do přílohy č. 2 zákona.

U provozů s více technologickými jednotkami může být rozhodující, zda se jejich projektované kapacity sčítají. To se týká například více linek stejného typu, souvisejících technologií nebo zdrojů provozovaných v jedné provozovně.

Chybné nesčítání kapacit může vést k nesprávnému závěru, že zdroj není vyjmenovaný. Naopak nesprávné sčítání nesouvisejících zdrojů může záměr zbytečně zatížit povinnostmi, které se na něj nevztahují.

Co by měli provozovatelé v roce 2026 prakticky zkontrolovat

Rok 2026 je vhodný pro systematickou kontrolu povolení a provozních povinností. Nejde jen o nové zdroje, ale i o existující provozy, které mají povolení vydaná podle starší právní úpravy.

Doporučený kontrolní seznam:

Pokud se při kontrole objeví nesoulad, je vhodné jej řešit včas. Čekat na kontrolu ČIŽP nebo výzvu krajského úřadu může být zbytečně rizikové.

Dopad na odborné posudky, rozptylové studie a provozní řády

Změny v roce 2026 mají přímý dopad na přípravu odborných podkladů. Odborný posudek už nemůže být jen obecným popisem technologie. U řady zdrojů musí řešit také provozní parametr, měřicí místa, provozní evidenci, výpočet emisí, technické podmínky provozu a vazbu na aktuální povolení.

Rozptylové studie musí pracovat s aktuálním zařazením zdroje, správnými emisními faktory, provozními hodinami a odpovídajícími technickými parametry výduchů nebo plošných zdrojů. Provozní řády musí být konkrétní: mají popisovat skutečný provoz, uvádění do provozu a odstavování, záznamy, sledování filtrů, provozní parametry, poruchy a údržbu.

Prakticky řečeno: rok 2026 zvyšuje tlak na to, aby podklady nebyly formální, ale provozně použitelné a kontrolovatelné.

Nejčastější rizika pro provozovatele

Největším rizikem je předpoklad, že staré povolení automaticky stačí. U některých zdrojů ano, u jiných bude potřeba změna nebo doplnění. Druhým rizikem je neřešený provozní parametr u zdroje s technologií ke snižování emisí. Třetím rizikem je nesprávné zařazení sypkých deponií, ploch nebo technologických zdrojů.

U záložních zdrojů je rizikem neurčitý provozní režim. Pokud není jasně doloženo, že jde o záložní zdroj a kolik hodin skutečně běží, může provozovatel přijít o možnost využít zvláštní režim pro záložní zdroje.

U měření emisí je rizikem nesprávné ohlašování termínů a výsledků. U poplatků zase nesoulad mezi výpočtem, evidencí, měřením a aktuálním stanoviskem MŽP.

Shrnutí

V roce 2026 se v povolování a provozování zdrojů znečišťování ovzduší prakticky projevují změny vyvolané novelou zákona č. 42/2025 Sb. a novelou vyhlášky č. 415/2012 Sb. Provozovatelé by měli zkontrolovat zejména zařazení zdrojů, obsah povolení provozu, provozní řády, povinnost sledovat provozní parametr, ohlašování jednorázového měření emisí přes ISPOP, výpočet emisí, poplatky, záložní zdroje a případné povinnosti podle kódu 12.1.

Největší změna není v jednom konkrétním formuláři, ale v celkovém důrazu na přesnější, kontrolovatelnější a provozně doložitelné podmínky. Povolení provozu, odborný posudek, rozptylová studie, provozní řád a evidence musí odpovídat skutečnému provozu a aktuálnímu právnímu výkladu.

Pošlete nám stávající povolení provozu, provozní řád, zařazení zdroje, údaje o výduších, filtrech, provozních hodinách, měření emisí a případné stanovisko úřadu. Ověříme, zda se vás změny v roce 2026 týkají a zda je potřeba aktualizovat povolení, provozní řád, odborný posudek, rozptylovou studii nebo provozní evidenci.

Věcná opora článku

Článek vychází zejména z těchto aktuálních zdrojů:

• Aktuality v ochraně ovzduší – MŽP,
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
• vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování,
• vyhláška č. 398/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb.,
• FAQ MŽP k povinnosti sledovat a zaznamenávat provozní parametr,
• Stanovisko MŽP k výkladu pojmu záložní zdroj energie,
• Stanovisko MŽP ke způsobu stanovení počtu provozních hodin,
• Sdělení MŽP k aplikaci kódu 12.1 přílohy č. 2 zákona o ochraně ovzduší,
• Sdělení MŽP k emisním faktorům pro výpočet emisí,
• Metodický pokyn MŽP ke sčítání projektovaných kapacit technologických stacionárních zdrojů.

MŽP v aktualitách pro rok 2026 zveřejnilo zejména aktualizované stanovisko k provozním parametrům, stanoviska k záložním zdrojům energie a provozním hodinám, aktualizaci k poplatkům podle § 15, sdělení k ohlašování jednorázového měření emisí přes ISPOP, aktualizaci kódu 12.1 a sdělení k emisním faktorům. Tyto dokumenty jsou praktickým výkladovým rámcem pro provozovatele, projektanty, zpracovatele odborných posudků, rozptylových studií a autorizované osoby provádějící měření emisí.