Odborné články

Sčítací pravidla u zdrojů znečišťování ovzduší rozhodují o tom, zda se více dílčích technologií posuzuje z hlediska kapacity samostatně, nebo společně. Výsledek může změnit zařazení zdroje podle přílohy č.

Odborný posudek podle zákona o ochraně ovzduší se neřeší jen u nových zdrojů. V některých případech jej může být nutné předložit i při změně stávajícího vyjmenovaného stacionárního zdroje, zejména pokud se zvyšuje projektovaný výkon, kapacita nebo emise, případně pokud se stanovuje technická podmínka provozu nahrazující specifický emisní limit.

Od roku 2026 se u jednorázového měření emisí mění praktický způsob oznamování termínů a předávání údajů z protokolů. Termín měření se nově ohlašuje prostřednictvím ISPOP a údaje z protokolu o měření oznamuje autorizovaná osoba formulářem PROTOKOL.

Novela zákona o ochraně ovzduší a navazující metodické výklady MŽP přinesly novou praktickou otázku: které zdroje je nutné dodatečně povolit nebo uvést do souladu s novými požadavky? Téma se týká zejména zdrojů, které byly dříve v povolení jen zmíněny, byly vedeny jako související činnost, nebo nově spadají pod přílohu č.

Rok 2026 je v ochraně ovzduší důležitý zejména kvůli praktickému dopadu novely zákona o ochraně ovzduší č. 42/2025 Sb.

Měřicí místo na výduchu není jen technický detail pro laboratoř. Pokud má být v budoucnu provedeno autorizované měření emisí, musí být výduch přístupný, bezpečný a vhodný pro reprezentativní odběr vzorku.

Emise a imise jsou dva rozdílné pohledy na znečišťování ovzduší. Emise popisují, co zdroj vypouští komínem, výduchem nebo z technologické plochy.

Rychlé posouzení záměru je možné udělat jen tehdy, když jsou k dispozici základní informace o stavbě, technologii, kapacitě, výduších, provozní době, dopravě a požadavku úřadu. Nemusí jít hned o kompletní projektovou dokumentaci, ale podklady musí umožnit určit, zda bude potřeba měření, hluková studie, rozptylová studie, odborný posudek, EIA, JES, provozní řád nebo jiné environmentální podklady.

Katalogový údaj o hlučnosti zařízení je užitečný orientační vstup, ale sám o sobě obvykle nestačí pro odborné hlukové posouzení. Rozhoduje, zda výrobce uvádí hladinu akustického výkonu nebo akustického tlaku, v jaké vzdálenosti byla hodnota stanovena, při jakém provozním režimu, s jakou směrovostí a s jakou nejistotou.

U průmyslových a technických záměrů nestačí vyřešit pouze stavební a technologickou část projektu. Už v rané fázi může rozhodovat umístění výduchů, hlukových zdrojů, dopravních tras, ochranných odstupů a provozní kapacity.

Povolení průmyslového provozu z hlediska životního prostředí obvykle neřeší jen jednu oblast. Podle typu záměru může být potřeba posoudit ovzduší, hluk, odpady, vodu, EIA, jednotné environmentální stanovisko, provozní řády, odborné posudky a rozptylové studie.

Automotive provozy kombinují řadu technologií, které mohou mít vliv na pracovní prostředí, emise do ovzduší i hluk v okolí. Typicky se řeší lakování, lepení, potahování dílů, PUR pěny, kašírování, svařování, chemické látky v pracovním ovzduší, VOC, prach, kovy a technologický hluk.

Dřevozpracující provozy patří mezi typické zdroje prachu, pilin, hluku a emisí tuhých znečišťujících látek. Při řezání, hoblování, broušení, frézování nebo výrobě štěpek a pelet vzniká dřevní prach, který je důležitý jak z hlediska pracovního prostředí, tak z hlediska ochrany ovzduší.

Skládky a odpadová zařízení patří mezi záměry, u kterých se obvykle neřeší jen samotné nakládání s odpady. Důležité jsou kapacity, okamžitá kapacita, druhy odpadů, provozní řád, hluk, ovzduší, voda, doprava, EIA a u větších zařízení také IPPC.

Recyklační středisko stavebních odpadů může být z pohledu povolování citlivý záměr, i když jeho účelem je materiálové využití odpadu. Při drcení, třídění, nakládce a dopravě vzniká hluk, prašnost a zvýšená dopravní zátěž, které je nutné posoudit už ve fázi přípravy projektu.

Záložní dieselagregát se v praxi objevuje u průmyslových areálů, vodáren, nemocnic, datových center, administrativních objektů, logistických center nebo technologických provozů, kde je potřeba zajistit napájení při výpadku elektrické energie. Na první pohled může jít o zařízení, které běží jen výjimečně.

U kotelen a plynových kotlů se v praxi často řeší, zda je nutné měřit emise oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. Rozhodující není jen to, že jde o plynový kotel, ale zejména celkový jmenovitý tepelný příkon, druh paliva, zařazení zdroje a podmínky povolení provozu.

Svařovna může být významným pracovištěm z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců i ochrany ovzduší. Při svařování vznikají svářečské dýmy, jemné částice, oxidy kovů a další látky, jejichž složení závisí na svařovaném materiálu, přídavném materiálu, metodě svařování a účinnosti odsávání.

Lakovna je z hlediska ochrany ovzduší často významným zdrojem emisí VOC, tedy těkavých organických látek. Provozovatel musí řešit nejen samotné lakování, ale také spotřebu organických rozpouštědel, filtraci, výduchy, bilanci VOC, provozní evidenci, měření emisí a případné povolení provozu.

Rozsah měření chemických látek v pracovním ovzduší nelze určit jen podle názvu provozu nebo obecného požadavku „změřit chemii“. Rozhoduje používaná technologie, bezpečnostní listy, pracovní postup, délka expozice, způsob větrání, limitní hodnoty PEL a NPK-P i to, zda má být odběr osobní nebo stacionární.

Prach na pracovišti není jen viditelný nepořádek ve vzduchu nebo na podlaze. Z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců je důležité, jaký prach vzniká, jak velké částice obsahuje a zda je v něm přítomen například krystalický oxid křemičitý.

Kategorizace prací je základní nástroj, kterým se hodnotí zdravotní rizika na pracovišti. V praxi se často řeší otázka, kdy stačí odborné posouzení a kdy je nutné doložit měření pracovního prostředí.

Krajská hygienická stanice může požadovat měření pracovního prostředí zejména tehdy, když je potřeba ověřit expozici zaměstnanců rizikovým faktorům práce. Nejčastěji se řeší chemické látky, prach, hluk, vibrace, mikroklima, osvětlení nebo podklady pro kategorizaci prací.

Hluková studie nebo protokol z měření hluku obsahuje pojmy, které mohou být pro zákazníka obtížně čitelné: LAeq, LAFmax, denní a noční doba, chráněný venkovní prostor staveb nebo nejistota měření. Správná interpretace je důležitá, protože ne každé vysoké číslo automaticky znamená překročení limitu.

Tepelná čerpadla, venkovní jednotky klimatizací, střešní VZT jednotky, ventilátory a chladiče patří mezi časté zdroje hluku řešené před kolaudací i po uvedení stavby do provozu. Problém obvykle nevzniká jen samotnou hlučností zařízení, ale také jeho umístěním, nočním provozem, odrazy od fasád, souběhem více jednotek a vzdáleností k nejbližším chráněným prostorům.

Novela zákona o ochraně ovzduší zavádí institut minimální vzdálenosti pro vybrané stacionární zdroje, které mohou významně působit prašností nebo zápachem. Nová pravidla jsou důležitá zejména při umisťování nových zdrojů, při změnách v územním plánování a při přípravě odborných posudků a provozních řádů.

Jednotné environmentální stanovisko, zkráceně JES, sjednocuje více environmentálních vyjádření, závazných stanovisek a rozhodnutí do jednoho podkladu pro povolení záměru. U záměrů v režimu EIA je důležité správně rozhodnout, zda má být JES řešeno společně s procesem EIA, nebo až následně po vydání stanoviska EIA.

Hluková studie a měření hluku nejsou totéž. Hluková studie obvykle předem výpočtem posuzuje, jaký hluk bude mít záměr, technologie, provozovna, doprava, tepelné čerpadlo nebo VZT jednotka po realizaci.

Stížnosti na hluk z provozovny je vhodné řešit věcně a včas. Nejdříve je potřeba zjistit, odkud hluk skutečně pochází, v jakém režimu provozovna pracuje a zda může být problém v denní nebo noční době.

Odborný posudek podle zákona o ochraně ovzduší je důležitým podkladem při povolování nových stacionárních zdrojů, změnách provozu a komunikaci s krajským úřadem. Typicky se řeší u zdrojů uvedených v příloze č.

Rozptylová studie hodnotí, jak se emise ze stacionárního zdroje, dopravy nebo jiného záměru projeví v kvalitě ovzduší v okolí. V praxi se řeší zejména při povolování nových zdrojů, změnách provozu, navýšení kapacity, významné související dopravě nebo v řízeních, kde krajský úřad potřebuje posoudit imisní příspěvky záměru.

Zákon č. 42/2025 Sb.

Provozovatelé kotelen, lakoven, technologických linek a dalších stacionárních zdrojů často řeší, zda musí objednat autorizované měření emisí, nebo zda pro danou situaci stačí jiný odborný podklad. Rozhodující je zejména druh zdroje, podmínky povolení provozu, změna technologie a účel, pro který se výstup dokládá.