Měřicí místo na výduchu: nejčastější chyby, které zkomplikují měření emisí

Proč měřicí místo rozhoduje o použitelnosti měření

Autorizované měření emisí není jen otázka přístroje a laboratoře. Aby byl výsledek měření použitelný pro úřad, povolení provozu nebo provozní evidenci, musí být možné odebrat reprezentativní vzorek odpadní vzdušiny.

To závisí hlavně na tom, kde je měřicí místo umístěno, jak v potrubí proudí vzdušina, zda jsou k dispozici měřicí hrdla, zda je zajištěn bezpečný přístup a zda lze měření provést za odpovídajícího provozního režimu.

Nevhodné měřicí místo může způsobit, že měření bude technicky obtížné, časově drahé, méně reprezentativní nebo v krajním případě neproveditelné.

Provozovatelé často řeší měřicí místo až ve chvíli, kdy přijede měřicí skupina. To je pozdě. U nových technologií, výměn filtrů, úprav výduchů a projektů VZT je vhodné ověřit měřicí místo už v návrhu.

Koho se téma týká

Měřicí místo na výduchu by měli řešit zejména provozovatelé a projektanti těchto zařízení:

• lakovny a sušicí technologie,
• kotelny a spalovací zdroje,
• technologické výduchy z výroby,
• filtry tuhých znečišťujících látek,
• odsávání svařoven, brusek a dřevozpracujících provozů,
• výduchy z chemických a povrchových úprav,
• recyklační, drticí a třídicí technologie,
• odlučovače, pračky plynů a dopalovací jednotky,
• vzduchotechnické systémy odvádějící znečištěnou vzdušinu do venkovního ovzduší.

Důležité je rozlišit běžný servisní otvor, revizní otvor a skutečné měřicí místo pro emisní měření. To, že se do potrubí dá někudy nahlédnout, ještě neznamená, že je místo vhodné pro odběr vzorku a měření rychlosti proudění.

Nejčastější chyby na měřicím místě

Nejvíce problémů vzniká u výduchů, které byly navrženy bez ohledu na budoucí měření emisí. Typicky se jedná o potrubí s koleny, klapkami, ventilátory nebo změnami průřezu těsně před místem odběru.

Tyto chyby nejsou jen formální. Mohou ovlivnit, zda bude výsledek měření obhajitelný a zda bude možné protokol použít jako podklad pro splnění povinnosti.

Rovné úseky potrubí a turbulence

Jedním z nejčastějších problémů je nevhodné umístění měřicího místa vůči kolenům, ventilátorům, klapkám, odbočkám, tlumičům, změnám průměru nebo jiným prvkům, které narušují proudění.

Pro měření emisí je vhodné, aby proudění v měřicím průřezu bylo co nejvíce ustálené. Pokud je měřicí místo umístěno těsně za kolenem nebo ventilátorem, mohou být rychlosti a koncentrace v průřezu nerovnoměrné. Výsledek pak nemusí dobře reprezentovat skutečné emise zdroje.

Při návrhu výduchu je proto vhodné:

• ponechat dostatečný rovný úsek před měřicím místem,
• ponechat dostatečný rovný úsek za měřicím místem,
• vyhnout se umístění hrdla těsně za ventilátor, klapku, koleno nebo redukci,
• neumisťovat měřicí místo do prostoru s vířením nebo pulzujícím prouděním,
• řešit měřicí místo ještě před výrobou nebo montáží potrubí.

Přesné posouzení závisí na geometrii potrubí, druhu měření, použité metodě a konkrétní technologii. Proto je vhodné zaslat schéma potrubí nebo fotografie předem.

Měřicí hrdla a přístup k potrubí

Měřicí hrdlo musí umožnit bezpečné zavedení měřicí sondy do potrubí. Nestačí pouze malý otvor nebo servisní zátka. Podle typu měření může být potřeba více odběrových bodů nebo možnost měřit v různých polohách průřezu.

V praxi je vhodné řešit zejména:

• průměr a délku měřicího hrdla,
• orientaci hrdla vůči potrubí,
• počet hrdel podle tvaru a velikosti potrubí,
• možnost zasunutí sondy do potřebné hloubky,
• těsnění hrdla po měření,
• tepelnou odolnost a mechanickou stabilitu,
• prostor pro obsluhu a měřicí techniku.

U velkých potrubí, hranatých potrubí nebo výduchů s nerovnoměrným prouděním může být nutné řešit více měřicích rovin nebo více odběrových bodů. U malých potrubí bývá problém opačný: není kam bezpečně umístit hrdlo a současně zachovat vhodné proudění.

Bezpečnost práce při měření

Měřicí skupina musí mít k výduchu bezpečný přístup. Pokud je měřicí místo ve výšce, na střeše, u horkého potrubí nebo v prostoru s omezeným přístupem, je nutné řešit bezpečnost předem.

Problémem bývá zejména:

• měření ze žebříku bez pracovní plošiny,
• úzký prostor mezi potrubím a konstrukcí,
• chybějící zábradlí,
• kluzká nebo neúnosná střecha,
• horké povrchy,
• potrubí nad technologickým zařízením,
• nemožnost bezpečně manipulovat se sondou,
• nedostupná elektrická energie,
• riziko pádu předmětů nebo osob.

Bezpečný přístup není administrativní detail. Pokud není možné měření provést bezpečně, nemusí být možné měření provést vůbec. U nových výduchů proto doporučujeme navrhnout měřicí místo včetně pracovní plošiny, přístupu, osvětlení a prostoru pro techniku.

Kdy řešit měřicí místo předem

Měřicí místo doporučujeme prověřit vždy, když se měření emisí připravuje poprvé nebo když se výduch technicky změnil.

Zpozornět je vhodné zejména při těchto situacích:

• nový zdroj nebo nový výduch,
• výměna filtru, odlučovače nebo dopalovací jednotky,
• změna potrubní trasy,
• přemístění ventilátoru,
• doplnění klapky, tlumiče nebo směšovací komory,
• změna průměru nebo tvaru potrubí,
• rekonstrukce střechy nebo přístupu ke komínu,
• starší výduch, na kterém se dosud neměřilo,
• požadavek úřadu na nové měření emisí,
• příprava změny povolení provozu.

Pokud se měřicí místo prověří až v den měření, může být pozdě. Zbytečný výjezd, nemožnost měření nebo nutnost dodatečných úprav obvykle stojí více času než předběžné posouzení podle fotografií a schématu.

Co připravit před posouzením měřicího místa

Pro rychlé posouzení obvykle pomohou jednoduché podklady. Není nutné hned zpracovávat složitou dokumentaci, ale čím lépe je výduch popsán, tím přesnější bude závěr.

Pošlete nám zejména:

• fotografie výduchu z větší vzdálenosti,
• detailní fotografie potrubí a stávajících otvorů,
• schéma potrubní trasy,
• průměr nebo rozměry potrubí,
• vzdálenost měřicího místa od kolen, ventilátorů, klapek a odboček,
• výšku měřicího místa nad podlahou nebo střechou,
• informaci o přístupu k místu,
• povolení provozu nebo požadavek úřadu,
• poslední protokol z měření emisí, pokud existuje,
• popis technologie a filtrace.

U nového výduchu je ideální řešit měřicí místo už v projektové dokumentaci. U stávajícího výduchu často stačí fotografie, základní rozměry a krátký popis, aby bylo možné určit, zda je místo použitelné nebo bude potřeba úprava.

Praktické doporučení pro projektanty

Projektanti VZT a technologických výduchů by měli měřicí místo řešit jako běžnou součást návrhu. U zdrojů, které budou podléhat měření emisí, je vhodné navrhnout výduch tak, aby byl měřitelný, přístupný a bezpečný.

Při návrhu doporučujeme ověřit:

• zda zdroj bude podléhat jednorázovému nebo kontinuálnímu měření emisí,
• jaké látky se pravděpodobně budou měřit,
• kde bude vhodný měřicí úsek,
• zda budou k dispozici rovné úseky potrubí,
• zda bude možné osadit měřicí hrdla,
• zda bude bezpečný přístup k místu,
• zda bude dostatek prostoru pro manipulaci se sondou,
• zda měřicí místo odpovídá provoznímu režimu technologie.

Dodatečné doplnění hrdla do hotového potrubí je možné, ale ne vždy vyřeší problém. Pokud je hrdlo umístěno v hydraulicky nevhodném místě, samotný otvor nestačí.

Co nám můžete poslat k posouzení

Pokud si nejste jistí, zda je výduch vhodný pro měření emisí, pošlete nám fotografie, schéma potrubí, rozměry výduchu, výšku měřicího místa, popis přístupu a informaci, jaká technologie je na výduch napojena.

Prověříme, zda je místo pro měření pravděpodobně použitelné, jaké úpravy mohou být potřeba a zda je vhodné doplnit měřicí hrdla, pracovní plošinu nebo jiný přístup. U nových technologií můžeme posoudit měřicí místo ještě před výrobou nebo montáží výduchu.

Shrnutí

Měřicí místo na výduchu je klíčové pro použitelnost měření emisí. Nejčastější problémy jsou chybějící hrdla, krátké rovné úseky, turbulence, nevhodné umístění za kolenem nebo ventilátorem, špatný přístup a nevyhovující bezpečnostní podmínky.

Provozovatel by měl měřicí místo řešit předem, zejména u nových výduchů, výměn filtrace, úprav VZT a prvních měření na zdroji. Projektant by měl měřitelnost výduchu zahrnout už do návrhu. Včasné posouzení může zabránit zbytečnému výjezdu, dodatečným úpravám a problémům s uznatelností výsledků měření.

Věcná opora článku

Článek vychází zejména z požadavků na měření emisí ze stacionárních zdrojů, z obecných požadavků na reprezentativní odběr vzorku a z technických pravidel pro měřicí úseky a měřicí stanoviště.

Z praktického hlediska z těchto podkladů vyplývá, že měření emisí má být provedeno tak, aby výsledek co nejlépe odpovídal skutečnému provozu zdroje. K tomu nestačí pouze přístup k výduchu. Je nutné mít vhodný měřicí úsek, vhodné odběrové body, bezpečné měřicí stanoviště, známý provozní režim a podklady, které umožní správně zpracovat plán měření a protokol.

U nových nebo upravovaných výduchů doporučujeme řešit měřicí místo už ve fázi návrhu. U stávajících výduchů je vhodné před objednáním měření prověřit alespoň fotografie, rozměry potrubí, přístup a vzdálenosti od prvků, které mohou narušovat proudění.