Proč je novela důležitá

Zákon č. 42/2025 Sb. změnil zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro provozovatele stacionárních zdrojů nejde jen o legislativní změnu na papíře. Novela může ovlivnit, zda je zdroj správně zařazen, zda má odpovídající povolení provozu, jaké podklady bude požadovat krajský úřad, jak se mají zjišťovat emise a jak bude provozovatel při kontrole prokazovat plnění povinností.

Změny se mohou týkat zejména kotelen, lakoven, technologických linek, provozů s organickými rozpouštědly, recyklačních linek, drticích a třídicích zařízení, manipulačních ploch, deponií sypkých materiálů, kompostáren, zařízení s pachovými látkami, prašných provozů, stavebních a demoličních činností a dalších zdrojů uvedených v příloze č. 2 zákona.

Provozovatel by si neměl položit jen otázku, zda zdroj už má nějaké povolení. Důležité je ověřit, zda povolení odpovídá aktuálnímu znění zákona, skutečnému technickému stavu provozu a novým pravidlům pro zařazování zdrojů.

Co by měl provozovatel zkontrolovat jako první

Nejpraktičtější je začít kontrolou stávajícího povolení provozu a skutečného stavu technologie. U mnoha provozů se během let měnily výduchy, filtrace, provozní doba, suroviny, paliva, spotřeba rozpouštědel, kapacita nebo návaznost jednotlivých technologických částí. Pokud se změny nepromítly do povolení provozu, může vzniknout nesoulad, který se projeví při kontrole, při měření emisí nebo při další žádosti na úřad.

Provozovatel by měl ověřit zejména:

  • zda je zdroj správně zařazen podle přílohy č. 2 zákona,
  • zda se na provoz neuplatní sčítací pravidla,
  • zda povolení obsahuje aktuální kapacitu, výkon nebo jmenovitý tepelný příkon,
  • zda jsou správně popsány výduchy, filtrace a odlučovací zařízení,
  • zda provozní řád odpovídá skutečnému provozu,
  • zda je správně nastaven rozsah měření emisí,
  • zda je nutné sledovat provozní parametr,
  • zda provozní evidence odpovídá poplatkovým a ohlašovacím povinnostem,
  • zda nejsou dotčeny nové požadavky na prašnost nebo minimální vzdálenosti.

Tato kontrola není samoúčelná. Pomůže předejít situaci, kdy úřad řízení přeruší, vyžádá si další podklady, nebo kdy ČIŽP při kontrole zjistí, že skutečný provoz neodpovídá povolenému stavu.

Zařazení zdroje podle přílohy č. 2

Novela zpřesnila pravidla pro zařazování stacionárních zdrojů. Správné zařazení je základní krok, protože se od něj odvíjí většina dalších povinností. Patří sem zejména povolení provozu, provozní řád, odborný posudek, rozptylová studie, měření emisí, kompenzační opatření nebo podmínky provozu.

U jednotlivých provozů může být rozhodující jiný parametr. U kotelny půjde typicky o celkový jmenovitý tepelný příkon a druh paliva. U lakovny o spotřebu organických rozpouštědel, počet výduchů, druh nátěrových hmot a technologický režim. U recyklační linky o kapacitu, drcení, třídění, manipulaci a prašnost. U deponií a manipulačních ploch o jejich rozsah, charakter materiálu a způsob provozu.

Pokud je zdroj zařazen nesprávně, mohou být nesprávně nastavené i navazující povinnosti. To je rizikové zejména u provozů, které byly v minulosti povoleny obecně, byly postupně rozšiřovány nebo mají starší povolení provozu.

Sčítací pravidla

Významnou změnou je podrobnější úprava sčítacích pravidel. Více zařízení v jedné provozovně se může pro účely zákona posuzovat společně, pokud spolu technologicky nebo prostorově souvisejí a splňují podmínky stanovené zákonem.

V praxi se to může týkat například více kotlů v jedné kotelně, několika technologických linek stejného typu, souvisejících pracovišť odsávaných do společného výduchu, více částí lakovací technologie nebo postupně doplňovaných zařízení v jednom areálu.

Provozovatel by proto neměl posuzovat každé zařízení izolovaně. Je nutné zhodnotit celou provozovnu a ověřit, zda se příkony nebo projektované kapacity nesčítají. Výsledek může rozhodnout o tom, zda zdroj spadá do přílohy č. 2, pod jaký kód bude zařazen a jaké povinnosti se na něj budou vztahovat.

Sčítací pravidla jsou důležitá hlavně při rozšiřování provozu. I menší doplnění technologie může změnit celkové zařazení zdroje, pokud se posuzuje společně s již provozovanými zařízeními.

Povolení provozu po novele

Povolení provozu má po novele přesněji vymezovat, co je povoleno. Důležité je zejména zařazení zdroje pod příslušný kód přílohy č. 2, povolená celková kapacita, povolený celkový výkon nebo povolený celkový jmenovitý tepelný příkon a závazné podmínky provozu.

U starších povolení může být problém, že některé údaje nejsou uvedeny dostatečně jednoznačně. Technologie může být popsána obecně, kapacita nemusí být jasně stanovena, výduchy nemusí odpovídat skutečnosti, nebo nejsou dostatečně řešeny podmínky pro filtraci, měření emisí, provozní režim či provozní evidenci.

Povolení doporučujeme prověřit zejména tehdy, pokud:

  • bylo vydáno před delší dobou,
  • provoz byl od vydání povolení technicky upravován,
  • došlo k výměně nebo doplnění technologie,
  • měnily se výduchy, filtry, odlučovače nebo palivo,
  • zvýšila se kapacita, provozní doba nebo spotřeba surovin,
  • provozovatel připravuje novou investici,
  • úřad požaduje aktualizaci podkladů,
  • zdroj může nově spadat pod jiný kód přílohy č. 2.

Pokud povolení neodpovídá skutečnosti, je vhodné řešit změnu povolení včas. Dodatečné vysvětlování při kontrole nebo po výzvě úřadu bývá složitější než předběžná odborná revize.

Nově zařazené a dopovolované zdroje

Prakticky významnou oblastí jsou provozy, které byly v minulosti v areálu fakticky provozovány, ale nemusely být jednoznačně povoleny jako samostatný stacionární zdroj. Typicky může jít o některé manipulační plochy, deponie sypkých materiálů, prašné činnosti nebo související technologické části.

Rozhodující je, zda je zdroj skutečně povolen ve výrokové části rozhodnutí. Nestačí vždy, že je určitá činnost popsána v odůvodnění, provozním popisu nebo jako související část areálu. Pokud zdroj nebyl výslovně povolen a nově spadá pod přílohu č. 2, může být nutné řešit nové povolení provozu nebo změnu stávajícího povolení.

Provozovatel by měl proto zkontrolovat nejen technický stav provozu, ale také přesné znění rozhodnutí. Důležité je zejména:

  • co je uvedeno ve výrokové části povolení,
  • jak je zdroj zařazen,
  • jaká kapacita nebo výkon jsou povoleny,
  • jaké výduchy a technologie jsou popsány,
  • zda jsou manipulační plochy nebo deponie součástí povolení,
  • zda povolení odpovídá současnému rozsahu provozu.

Měření emisí a výpočty

Novela posiluje důraz na správné zjišťování úrovně znečišťování. U některých zdrojů se emise zjišťují jednorázovým měřením, u jiných kontinuálním měřením, případně výpočtem, pokud to právní předpis nebo povolení provozu umožňuje.

Provozovatel by měl mít jasně nastaveno, které látky se mají sledovat, jak často se měří, na kterých výduších se měření provádí, zda je měřicí místo technicky vhodné a zda měření probíhá při reprezentativním provozním režimu. Důležité je také včasné ohlašování termínů měření a následné nakládání s protokoly a výsledky.

U měření emisí se v praxi často objevují problémy, které se projeví až při kontrole nebo při změně povolení. Patří sem například chybějící měřicí místo, nevhodné odběrové podmínky, měření mimo obvyklý provozní režim, nejasné zatřídění výduchu nebo rozdíl mezi povolením a skutečným provedením technologie.

Sledování provozních parametrů

U některých zdrojů už nestačí jen periodicky změřit emise. Důležité může být také nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru, který prokazuje správnou funkci technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí.

Může jít například o teplotu, tlak, průtok, tlakovou ztrátu na filtru, dávkování sorbentu, provozní hodiny, funkci odlučovacího zařízení nebo provoz skrápění. Konkrétní parametr musí dávat technický smysl a musí být kontrolovatelný.

Provozovatel by si měl ověřit, zda je v povolení provozu nebo v navazujících předpisech požadavek na sledování provozního parametru stanoven. Pokud ano, je nutné mít vyřešený nejen samotný snímač nebo měření, ale také způsob záznamu, uchovávání údajů a jejich dostupnost pro kontrolu.

Prašnost u staveb, demolic a manipulačních činností

Novela věnuje větší pozornost prašnosti. Týká se to nejen průmyslových provozů, ale také staveb, demolic, terénních úprav, recyklačních provozů, deponií a manipulace se sypkými materiály.

V praxi může jít o skrápění, zakrývání prašných materiálů, omezení spádových výšek, čištění komunikací, čištění vozidel, používání uzavřených shozů a kontejnerů, protiprašné sítě nebo omezení prací za nevhodných meteorologických podmínek.

Důležité je, aby opatření nebyla popsána pouze obecně. Úřad nebo kontrolní orgán může požadovat, aby bylo zřejmé, kdy se opatření provádějí, kdo je zajišťuje, jak se kontrolují a jak se dokládá jejich plnění.

Co by měl provozovatel nebo zhotovitel připravit

  • stručný popis zdrojů prašnosti,
  • popis manipulovaných materiálů,
  • umístění deponií a manipulačních ploch,
  • návrh skrápění nebo jiného omezení prašnosti,
  • způsob čištění komunikací a vozidel,
  • pravidla pro provoz za suchého a větrného počasí,
  • odpovědnost pracovníků za provádění opatření,
  • jednoduchý záznam o provádění opatření, pokud je to pro provoz vhodné.

U větších staveb, recyklačních provozů a manipulačních ploch je vhodné řešit prašnost už v projektové nebo povolovací fázi. Dodatečné doplňování opatření po stížnostech okolí nebo po kontrole bývá méně výhodné.

Minimální vzdálenosti a zdroje se zápachem nebo prašností

Novela zavádí institut minimálních vzdáleností pro vybrané zdroje uvedené v příloze č. 2a. Týká se zdrojů, které mohou znečišťovat ovzduší tuhými znečišťujícími látkami nebo látkami obtěžujícími zápachem.

Tato oblast může být významná například u zařízení pro nakládání s odpady, kompostáren, čistíren odpadních vod, skládek, kamenolomů, recyklačních provozů nebo dalších zdrojů s možným vlivem na obytnou nebo rekreační zástavbu.

U nových záměrů je vhodné řešit vzdálenosti už při výběru lokality a při přípravě projektové dokumentace. Pokud se tato otázka otevře až v povolovacím řízení, může to znamenat přepracování dokumentace, doplnění podkladů nebo komplikaci při jednání s úřady.

Poplatky za znečišťování a provozní evidence

Novela se dotýká také poplatků za znečišťování ovzduší. Provozovatel by měl ověřit, zda správně stanovuje množství emisí, zda používá aktuální měření nebo výpočty, zda zahrnuje všechny relevantní znečišťující látky a zda provozní evidence odpovídá skutečnému provozu.

Poplatkové povinnosti nelze oddělit od technické evidence. Pokud nejsou správně evidovány provozní hodiny, spotřeba paliv, spotřeba rozpouštědel, množství zpracovaného materiálu nebo výsledky měření, může být obtížné správně stanovit roční emise.

U větších provozů doporučujeme prověřit návaznost mezi:

  • povolením provozu,
  • provozním řádem,
  • provozní evidencí,
  • měřením emisí,
  • výpočtem emisí,
  • souhrnnou provozní evidencí,
  • poplatkovým přiznáním.

Cílem je, aby jednotlivé údaje dávaly technicky i administrativně stejný obraz provozu.

Praktický postup pro provozovatele

Nejvhodnější je provést jednoduchou revizi provozu podle tohoto postupu:

  1. Shromáždit aktuální povolení provozu, provozní řád a poslední změny rozhodnutí.
  2. Porovnat povolený stav se skutečnou technologií v provozu.
  3. Ověřit zařazení zdroje podle aktuální přílohy č. 2.
  4. Posoudit, zda se neuplatní sčítací pravidla.
  5. Zkontrolovat výduchy, filtrační zařízení a měřicí místa.
  6. Prověřit rozsah a četnost měření emisí.
  7. Ověřit, zda je nutné sledovat provozní parametr.
  8. Zkontrolovat provozní evidenci a návaznost na poplatky.
  9. U prašných provozů prověřit konkrétnost protiprašných opatření.
  10. Před plánovanou změnou technologie konzultovat postup s odborným zpracovatelem nebo krajským úřadem.

Včasná revize zpravidla šetří čas. Provozovatel lépe ví, zda potřebuje změnu povolení, odborný posudek, rozptylovou studii, aktualizaci provozního řádu nebo nové měření emisí.

Jak může NATURCHEM pomoci

Společnost NATURCHEM, s.r.o. zajišťuje odborné podklady pro provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší. Pomůžeme zejména s ověřením zařazení zdroje, kontrolou povolení provozu, návrhem změny povolení, zpracováním provozního řádu, odborného posudku, rozptylové studie, autorizovaným měřením emisí a konzultací k měřicím, evidenčním a poplatkovým povinnostem.

Pokud potřebujete ověřit dopad novely na váš provoz, pošlete nám zejména:

  • stávající povolení provozu,
  • provozní řád,
  • popis technologie,
  • údaje o kapacitě, výkonu nebo příkonu,
  • seznam výduchů a filtračních zařízení,
  • údaje o palivu, surovinách nebo rozpouštědlech,
  • poslední protokoly z měření emisí,
  • provozní evidenci nebo souhrnnou provozní evidenci,
  • popis plánované změny provozu, pokud ji připravujete.

Na základě těchto podkladů posoudíme, zda je potřeba změna povolení provozu, nové povolení, aktualizace provozního řádu, odborný posudek, rozptylová studie, měření emisí nebo jiné podklady pro krajský úřad.

Shrnutí

Novela zákona o ochraně ovzduší 2025 zpřesňuje řadu povinností, které mají pro provozovatele přímý praktický dopad. Nejdůležitější je správně zařadit zdroj, ověřit sčítací pravidla, zkontrolovat aktuálnost povolení provozu, nastavit měření emisí a zajistit, aby provozní evidence odpovídala skutečnému provozu.

U starších nebo postupně rozšiřovaných provozů doporučujeme nečekat až na výzvu úřadu nebo kontrolu. Včasná odborná revize pomůže určit, které povinnosti se na provoz vztahují a jaké podklady je vhodné připravit.

Věcná opora článku

Článek vychází zejména ze zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 42/2025 Sb. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v únoru 2025 a základní účinnost je od 1. března 2025, přičemž některé navazující povinnosti a prováděcí úpravy mají vlastní přechodný režim.

Důležité části právní úpravy pro provozovatele stacionárních zdrojů jsou zejména:

OblastPraktický význam pro provozovatele
§ 4a zákona č. 201/2012 Sb.pravidla pro zařazování stacionárních zdrojů podle přílohy č. 2
§ 4b zákona č. 201/2012 Sb.sčítací pravidla pro příkony a projektované kapacity
§ 6 zákona č. 201/2012 Sb.zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování, měření, výpočty a provozní parametry
§ 11 zákona č. 201/2012 Sb.povolovací podklady, odborné posudky, rozptylové studie a závazná stanoviska
§ 12 zákona č. 201/2012 Sb.obsah povolení provozu a závazné podmínky provozu
§ 12a zákona č. 201/2012 Sb.minimální vzdálenosti pro vybrané zdroje
§ 13 a § 13a zákona č. 201/2012 Sb.změna povolení provozu a rozhodování v pochybnostech
§ 15 zákona č. 201/2012 Sb.poplatky za znečišťování ovzduší
§ 17 zákona č. 201/2012 Sb.základní povinnosti provozovatele stacionárního zdroje
příloha č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.vyjmenované stacionární zdroje a vazba na další povinnosti
příloha č. 2a zákona č. 201/2012 Sb.zdroje, u kterých se řeší minimální vzdálenosti
příloha č. 4 zákona č. 201/2012 Sb.jednorázové a kontinuální měření emisí
příloha č. 9 zákona č. 201/2012 Sb.zpoplatněné látky a sazby poplatků
příloha č. 10 zákona č. 201/2012 Sb.opatření k předcházení vzniku prašnosti na staveništích a při obdobných činnostech

Při praktickém posouzení je důležité nevycházet pouze z názvu technologie nebo z historického způsobu provozování. Rozhodující je aktuální právní zařazení zdroje, projektované parametry, skutečné technické uspořádání, výroková část povolení provozu, stanovené emisní limity, technické podmínky, provozní řád, měřicí povinnosti a způsob vedení evidence.

Ministerstvo životního prostředí k novele postupně zveřejňuje metodická sdělení, stanoviska a pokyny. Pro praxi jsou významné zejména metodické materiály ke sčítání projektovaných kapacit technologických zdrojů, k aplikaci některých ustanovení § 15, k manipulaci se sypkými materiály, k ohlašování měření emisí a k navazujícím otázkám provozní evidence a povolování.

Provozovatelům proto doporučujeme provést po novele cílenou kontrolu povolení provozu, provozního řádu, zařazení zdroje, měřicích povinností, provozní evidence, poplatků a případných protiprašných opatření. Cílem není vytvářet zbytečnou administrativu, ale včas odhalit nesoulad, který by mohl způsobit problém při změně provozu, kontrole ČIŽP nebo jednání s krajským úřadem.