Přišla výzva KHS k měření pracovního prostředí: jak sestavit správný rozsah

Nejdříve si přesně přečtěte, co KHS požaduje

Výzva KHS může souviset s kontrolou pracoviště, kategorizací prací, změnou technologie, novým provozem nebo s pochybností, zda dosavadní hodnocení pracovních podmínek stále odpovídá skutečnosti.

Prvním krokem je rozdělit požadavek hygienické stanice podle pracovních pozic a rizikových faktorů.

Pokud KHS například požaduje objektivizaci hluku u obsluhy lisů a chemických látek u lakýrníka, není vhodné objednat obecně „měření pracovního prostředí“. Laboratoř musí vědět, která práce se hodnotí, jak dlouho zaměstnanec jednotlivé činnosti vykonává a které konkrétní faktory mají být změřeny.

Důležitá je také lhůta uvedená ve výzvě. Pokud je rozsah požadavku nejasný, je vhodné jej vyjasnit ještě před zahájením měření.

Co může být předmětem měření

Kategorizace prací vychází z vyhlášky č. 432/2003 Sb.. Pracovní podmínky upravuje zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a pro hluk a vibrace nařízení vlády č. 272/2011 Sb..

V běžném výrobním provozu se nejčastěji řeší:

KHS nemusí požadovat všechny faktory, které se na pracovišti vyskytují. Rozsah se sestavuje podle konkrétní práce, předchozí kategorizace a obsahu výzvy.

Základem je správně popsaná pracovní pozice

Zákon č. 258/2000 Sb. požaduje při kategorizaci uvést výsledky hodnocení expozice zaměstnance jednotlivým rozhodujícím faktorům v charakteristické směně včetně doby trvání expozice.

To znamená, že samotný název pracovní pozice obvykle nestačí.

Například pracovník označený jako „montážní dělník“ může dvě hodiny používat pneumatický utahovák, tři hodiny provádět ruční montáž, hodinu jezdit s manipulačním vozíkem a zbytek směny kontrolovat výrobky.

Rozsah měření musí odpovídat tomuto skutečnému průběhu práce.

Co je charakteristická směna

Charakteristická směna má reprezentovat běžné pracovní podmínky rozhodující pro expozici zaměstnance.

Při plánování měření proto potřebujeme znát nejčastější a současně z hlediska expozice významné pracovní operace.

Měření hluku při odstavené části výroby, odběr chemických látek v den s minimální spotřebou rozpouštědel nebo měření tepelné zátěže mimo období, kdy se problém skutečně vyskytuje, může mít pro kategorizaci omezenou vypovídací hodnotu.

Naopak není nutné vytvářet umělý extrém, který se při normálním provozu nevyskytuje.

Jedna pracovní pozice může vyžadovat několik druhů měření

Častým omylem je přiřazení jednoho rizikového faktoru k jednomu zaměstnanci.

Lakýrník může být současně exponován rozpouštědlům, hluku a fyzické zátěži. Brusič může být exponován hluku, vibracím přenášeným na ruce a prachu. Pracovník u pece může mít současně významnou tepelnou a fyzickou zátěž.

Pro každou pozici sepište pracovní činnosti, jejich délku, používané stroje a chemické látky. Rozsah měření se určí podle skutečné práce a požadavku KHS.

Chemické látky: pošlete bezpečnostní listy předem

U chemických faktorů musí být předem určeno, které konkrétní látky mají být analyzovány.

Bezpečnostní list může obsahovat několik rozpouštědel, kyselin, kovů nebo jiných složek. Výběr se provádí podle složení, používaného množství, těkavosti, způsobu aplikace, toxikologických vlastností a hygienických limitů.

U lakování například nemusí být rozhodující pouze složka zastoupená nejvyšším procentem. Menšinová složka může mít výrazně přísnější PEL.

Pro chemické látky se kategorizace provádí na základě koncentrací naměřených v pracovním ovzduší v dýchací zóně zaměstnance. Jedním z kritérií druhé kategorie je celosměnový průměr nad 0,3 PEL při nepřekročení PEL ani nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P). U směsí a látek se zvláštní nebezpečností se uplatňují další pravidla; samotný poměr k PEL proto nestačí.

Podrobněji tuto problematiku popisujeme v článku Měření rozpouštědel a VOC v pracovním ovzduší: jak vybrat látky z bezpečnostních listů.

Hluk: počet pracovních míst nemusí odpovídat počtu zaměstnanců

Pro kategorizaci se hodnotí expozice konkrétní práci. Pokud deset zaměstnanců vykonává stejnou činnost za srovnatelných podmínek, nemusí být nutné provádět deset samostatných identických měření.

Naopak jeden pracovník střídající několik výrazně rozdílných pracovišť může vyžadovat více dílčích měření a následný výpočet celosměnové expozice.

Vyhláška č. 432/2003 Sb. stanoví pro hluk například:

Při impulsním hluku se hodnotí také špičková hladina L_Cpeak.

Před měřením je proto důležité popsat, které stroje pracovník obsluhuje a jak dlouho u nich během směny skutečně pobývá.

Vibrace: důležitá je skutečná doba používání nářadí

U vibrací přenášených na ruce bývá významným vstupem doba práce s jednotlivými nástroji.

Informace „pracovník používá brusku osm hodin“ může být výrazně nepřesná, pokud je bruska ve skutečnosti zapnutá jen během krátkých pracovních cyklů.

Podobně se u řidiče vysokozdvižného vozíku hodnotí doba skutečné jízdy a provozní podmínky, nikoliv automaticky celá délka směny.

Před měřením je proto vhodné provést alespoň orientační časový snímek pracovních operací.

Tepelná a chladová zátěž vyžadují správný termín

Některé faktory nelze objektivně posoudit v libovolném termínu.

Pokud KHS požaduje doložení letní tepelné zátěže v hale ovlivněné venkovní teplotou, měření v listopadu neposkytne reprezentativní výsledek. U nevytápěné haly může být naopak pro chladovou zátěž rozhodující zimní období.

Jiná situace je u technologicky vytápěného nebo chlazeného prostoru, například u pece nebo mrazírny. Tam mohou být podmínky reprodukovatelné prakticky po celý rok.

Pokud se ve výzvě objeví faktor závislý na ročním období a stanovenou lhůtu nelze objektivně dodržet, je vhodné postup včas projednat s příslušnou KHS.

Fyzická zátěž a pracovní poloha mohou vyžadovat jiný postup

U faktorů fyzická zátěž a pracovní poloha umožňuje zákon v určitých případech pro zařazení do druhé kategorie využít odborné hodnocení provedené držitelem příslušné autorizace ve fyziologii práce.

Protokol musí obsahovat mimo jiné charakter práce, místo a dobu jejího výkonu, směnnost, manipulovaný materiál, pracovní režim, používané nářadí a rotaci zaměstnanců mezi pracovními pozicemi.

Odborné hodnocení podle tohoto postupu nelze použít k vyřazení práce z rizikových prací. Při uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání pro tyto faktory musí zaměstnavatel předložit pro dotčenou práci protokol z měření do šesti měsíců od uznání.

Rozsah je proto vhodné určit předem podle konkrétních pracovních operací a účelu hodnocení.

Může se všechno změřit během jednoho dne?

Některá měření lze spojit. Záleží na rozsahu, provozu a podmínkách měření.

Hluk, vibrace, chemické látky a některé další faktory lze při dobře připraveném provozu koordinovat v jednom měřicím dni. U většího počtu pracovních pozic může být potřeba více směn.

Oddělený termín může vyžadovat zejména tepelná nebo chladová zátěž, sezónní práce, výrobky vyráběné pouze v určitých dnech nebo technologické operace, které nelze spustit současně.

Cílem není provést co nejvíce odběrů během jednoho dne, ale získat výsledky reprezentativní pro skutečnou expozici zaměstnanců.

Měření pro kategorizaci musí splňovat zákonné požadavky

Podle § 38 zákona č. 258/2000 Sb. může zaměstnavatel měření a vyšetření potřebná pro zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie provést pouze prostřednictvím držitele příslušného osvědčení o akreditaci nebo autorizace, pokud je pro daný obor právními předpisy upravena.

To je důležité při objednávání měření pouze podle nejnižší ceny. Výsledek musí být použitelný pro účel, pro který jej KHS požaduje.

Protokol by měl kromě výsledků jasně identifikovat pracovní pozici, pracovní operace, provozní podmínky a dobu expozice.

Co bude KHS potřebovat pro kategorizaci

O zařazení práce do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Žádost podává zaměstnavatel.

Práci do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel a její zařazení oznamuje příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Podklady obsahují zejména označení práce, pracoviště, výsledky hodnocení expozice v charakteristické směně, délku směny a směnnost, počet pracovníků a přijatá opatření. Podle situace se přikládají také protokoly z měření nebo odborného hodnocení.

Proto je výhodné připravovat rozsah měření už s ohledem na následnou kategorizaci. Dodatečné zjištění, že v protokolu chybí jiná pracovní operace nebo rozhodující faktor, může znamenat nový výjezd.

Co nám poslat, když přijde výzva KHS

Pro stanovení správného rozsahu nám můžete zaslat:

• celou výzvu, protokol z kontroly nebo jiné vyjádření KHS, současnou kategorizaci prací a případné starší protokoly z měření,
• seznam pracovních pozic, počty zaměstnanců, délku směn, popis pracovních operací a fotografie pracovišť,
• bezpečnostní listy používaných chemických látek, seznam strojů a nářadí a informace o odsávání, technologických zdrojích tepla nebo chladu.

Výzvu a podklady s Vámi nejprve projdeme. Upřesníme pracovní pozice, rizikové faktory a potřebná měření, která může NATURCHEM zajistit, a upozorníme, kde je pro odborné hodnocení nebo měření potřeba držitel jiné příslušné autorizace. Současně určíme, která měření lze spojit do jednoho termínu a která vyžadují specifický provozní nebo klimatický stav.

Tím lze předejít objednání zbytečných měření i situaci, kdy po předložení výsledků hygienická stanice požádá o doplnění dalšího faktoru nebo pracovní operace.

Více informací najdete na stránce Měření pracovního prostředí – NATURCHEM.

Související právní předpisy

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Vyhláška č. 432/2003 Sb., o podmínkách pro zařazování prací do kategorií

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací