Tepelná zátěž na pracovišti: kdy je nutné měření a jak se stanoví přípustná doba práce
Slug: tepelna-zatez-na-pracovisti-kdy-je-nutne-mereni-a-jak-se-stanovi-pripustna-doba-prace
Perex: Vysoká teplota ve výrobní hale, práce u pece nebo letní provoz na venkovním pracovišti mohou vyžadovat měření tepelné zátěže, stanovení přípustné doby práce, bezpečnostních přestávek a ochranných nápojů. Výsledek závisí také na energetické náročnosti práce, pracovním oděvu, sálavém teple, proudění vzduchu a délce směny.
Mikroklimatické podmínky a tepelná zátěž
Měření mikroklimatických podmínek popisuje prostředí na pracovišti. Sleduje zejména teplotu vzduchu, sálavou složku tepla, rychlost proudění vzduchu a relativní vlhkost.
Tepelná zátěž vyjadřuje účinek pracovního prostředí a vykonávané práce na zaměstnance. Do hodnocení proto vstupuje také energetický výdej při práci, délka jednotlivých pracovních operací, pracovní oděv a používání osobních ochranných pracovních prostředků.
Stejná teplota může být přijatelná pro administrativní práci vsedě, ale nepřípustná pro fyzicky náročnou práci ve výrobě. Rozdílně se hodnotí také rovnoměrně vyhřátá hala a pracoviště s intenzivním sáláním od pece, sušárny, roztaveného kovu nebo horkého výrobku.
Podmínky ochrany zdraví stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb..
Kdy je vhodné nebo nutné měření
Měření tepelné zátěže se obvykle řeší v souvislosti s hodnocením rizik a kategorizací prací, při změně technologie nebo pracovních podmínek, po požadavku krajské hygienické stanice nebo při opakovaných potížích zaměstnanců.
Podkladem pro měření bývá zejména:
- provoz pece, sušárny, lakovací linky, slévárenského zařízení, pekárenské technologie nebo jiného významného zdroje tepla,
- vysoká teplota v hale během letního období, práce na venkovním pracovišti nebo zavedení delších směn,
- změna vzduchotechniky, pracovního oděvu, intenzity práce, výrobní kapacity nebo organizace pracovních operací.
Měření je potřebné také tehdy, pokud má být jeho výsledek použit pro návrh na zařazení práce do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo pro změnu dosavadního zařazení. Podle § 38 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, musí takové měření provést držitel příslušné akreditace nebo autorizace.
Třída práce zásadně ovlivňuje výsledek
Práce se podle celkového průměrného energetického výdeje zařazují do tříd I až V. Třída práce se neurčuje podle názvu pracovní pozice, ale podle skutečně vykonávaných činností a jejich časového zastoupení ve směně.
| Třída práce | Energetický výdej M | Příklady činností | Maximální přípustná teplota |
|---|---|---|---|
| I | do 80 W/m² | Administrativní práce, práce s PC, kontrolní činnost, lehká laboratorní práce | 27 °C |
| IIa | 81–105 W/m² | Lehká manuální práce rukou, montáž drobných dílů, práce mechanika s malou fyzickou zátěží | 26 °C |
| IIb | 106–130 W/m² | Práce převážně vstoje, svařování, lakování, obsluha strojů, manipulace s břemeny do 10 kg | 30 °C |
| IIIa | 131–160 W/m² | Montážní linky, pekaři, údržba strojů, skladníci, zpracování masa | 30 °C |
| IIIb | 161–200 W/m² | Práce ve stavebnictví, obsluha gumárenských lisů, broušení menších odlitků | 26 °C |
| IVa | 201–250 W/m² | Práce ve slévárnách, práce se sbíječkou, broušení velkých odlitků, přenášení břemen kolem 25 kg | 24 °C |
| IVb | 251–300 W/m² | Těžká ruční práce v lomech, zemědělství nebo při strojním kování | 20 °C |
| V | 301 W/m² a více | Velmi těžká práce, výkopové práce, ruční kování velkých kusů, transport těžkých břemen | 20 °C |
Uvedené maximální teploty platí pro celoročně přípustné mikroklimatické podmínky na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou, které je přirozeně, kombinovaně nebo nuceně větrané. Hodnoty se vztahují k operativní teplotě t<sub>o</sub> nebo výsledné teplotě kulového teploměru t<sub>g</sub> a k pracovnímu oděvu s tepelným odporem 0,5 clo.
Tabulka současně ukazuje, proč samotný údaj z běžného nástěnného teploměru nestačí. Přípustná hodnota se mění podle energetického výdeje a typu pracoviště.
Jak se správně stanoví třída práce
Při jednoduché a opakující se činnosti lze třídu práce obvykle určit podle příkladů uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády. U kombinovaných pracovních pozic je potřeba popsat jednotlivé operace a dobu jejich trvání.
Pracovník může například část směny obsluhovat stroj, část směny ručně přenášet výrobky a část směny provádět kontrolu vsedě. Pro hodnocení se zohlední časové zastoupení těchto operací a jejich energetická náročnost.
Chybně stanovená třída práce může vést k nesprávnému hodnocení naměřené teploty, ochranných nápojů i přípustné doby práce.
Jaké veličiny se při měření sledují
Zátěž teplem je podle nařízení vlády určena metabolickým teplem vznikajícím při práci a faktory pracovního prostředí. Mezi základní měřené nebo vypočítávané veličiny patří:
| Veličina | Označení | Význam pro hodnocení |
|---|---|---|
| Teplota vzduchu | t<sub>a</sub> | Teplota okolního pracovního vzduchu |
| Výsledná teplota kulového teploměru | t<sub>g</sub> | Zohledňuje teplotu vzduchu a sálavé teplo |
| Operativní teplota | t<sub>o</sub> | Výsledná veličina zohledňující teplotu vzduchu, sálání a proudění |
| Rychlost proudění vzduchu | v<sub>a</sub> | Ovlivňuje ochlazování těla a odpařování potu |
| Relativní vlhkost | R<sub>h</sub> | Při vysoké vlhkosti se snižuje možnost ochlazování odpařováním |
| Energetický výdej | M | Určuje množství tepla vytvářeného organismem při práci |
| Tepelný odpor oděvu | clo | Ovlivňuje odvádění tepla z povrchu těla |
Pokud rychlost proudění vzduchu nepřekračuje 0,2 m/s, lze za stanovených podmínek operativní teplotu nahradit výslednou teplotou kulového teploměru.
Na venkovním pracovišti se zátěž teplem hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se při tomto hodnocení podle nařízení vlády samostatně nezohledňují.
Měření musí zachytit reprezentativní provoz
Výsledek musí odpovídat skutečné expozici zaměstnance. Měřicí místa se volí v prostoru, kde pracovník vykonává jednotlivé operace, a měření musí zachytit jejich časové zastoupení.
U pracoviště s technologickým zdrojem tepla je potřeba měřit při běžném nebo nejméně příznivém povoleném výkonu technologie. U pracoviště ovlivněného venkovní teplotou se termín volí tak, aby odpovídal období, které má být hodnoceno.
Měření během odstávky, při snížené výrobě, otevřených vratech nebo mimo horké období nemusí být pro posouzení letní tepelné zátěže použitelné.
Pokud se pracovník během směny pohybuje mezi více místy, stanovuje se průměrná operativní teplota jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce.
Kdy se stanovuje přípustná doba práce
U práce třídy IIb až V musí být při překročení přípustných hodnot zátěže teplem stanoven režim střídání práce a bezpečnostních přestávek. Současně se určí dlouhodobě přípustná a krátkodobě přípustná doba práce.
Dlouhodobě přípustná doba chrání zaměstnance před nadměrnou ztrátou tekutin za směnu. Krátkodobě přípustná doba omezuje nahromadění tepla v organismu během nepřetržitého pracovního úseku.
Výpočet vychází zejména z tepelné bilance zaměstnance, třídy práce, naměřených podmínek, oděvu a délky expozice. Výsledkem může být například režim, ve kterém se určitá doba práce u zdroje tepla střídá s bezpečnostní přestávkou v chladnějším prostoru.
Přípustná doba proto není univerzální údaj stanovený pouze podle teploty vzduchu. Stejných 32 °C může vést k rozdílnému režimu u lehké obsluhy stroje a u fyzicky náročné práce ve slévárně.
Aklimatizovaný a neaklimatizovaný zaměstnanec
Za aklimatizovaného se považuje zaměstnanec, který vykonává práci na posuzovaném pracovišti alespoň tři týdny.
Pokud neaklimatizovaný zaměstnanec vykonává práci třídy IIb až V v podmínkách, kde jsou překročeny přípustné hodnoty zátěže teplem, snižuje se během prvních tří týdnů jeho dlouhodobě přípustná doba práce o 30 %.
Tento požadavek je důležitý při nástupu nových zaměstnanců, návratu po delší nepřítomnosti, využívání agenturních pracovníků nebo při dočasném přeřazení zaměstnance na horké pracoviště.
Ztráta tekutin a ochranné nápoje
Hygienický limit ztráty tekutin při zátěži teplem činí 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Pokud je tato hodnota překročena, zaměstnavatel poskytuje náhradu tekutin a minerálních látek.
Ochranný nápoj se poskytuje nejméně v množství odpovídajícím 70 % ztráty tekutin potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.
Pro práce třídy I až IIIa se jako ochranný nápoj používá zejména slabě mineralizovaná minerální voda, pramenitá voda nebo voda s obdobnými vlastnostmi. U prací třídy IIIb až V se polovina potřebné náhrady poskytuje jako středně mineralizovaná voda a druhá polovina jako voda vhodná pro lehčí třídy práce.
Maximální přípustná ztráta tekutin odpovídající dlouhodobě přípustné zátěži činí u standardní osoby 3,9 litru za osmihodinovou směnu.
Ochranný nápoj musí být zaměstnancům reálně dostupný v průběhu práce. Jednorázové doplnění celého vypočteného množství na konci směny není vhodným způsobem ochrany zdraví.
Mimořádně teplý den u lehkých prací
Za mimořádně teplý den se pro účely nařízení vlády považuje den, kdy nejvyšší venkovní teplota překročí 30 °C.
U práce třídy I a IIa na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou se za takového dne nevyžaduje dodržení maximálních teplot z tabulky celoročně přípustných podmínek. Zaměstnavatel však musí zajistit náhradu ztráty tekutin v rozsahu stanoveném nařízením vlády.
Toto pravidlo se vztahuje především na přirozeně nebo nuceně větrané kanceláře a lehká pracoviště bez trvale udržované teploty. Klimatizovaná pracoviště mají vlastní požadavky na nastavení mikroklimatických podmínek.
Jak se tepelná zátěž promítne do kategorizace prací
Kritéria pro kategorizaci stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb..
| Kategorie faktoru tepelná zátěž | Základní charakteristika |
|---|---|
| Kategorie 2 | Přípustná maximální teplota je překračována, ale ještě není nutný režim střídání práce a bezpečnostních přestávek |
| Kategorie 3 | Překročení již vyžaduje režim střídání práce a bezpečnostních přestávek |
| Kategorie 4 | Vysoké riziko poškození zdraví nelze vyloučit ani při použití ochranných prostředků a úpravě pracovního režimu |
Práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté jsou rizikovými pracemi. O jejich zařazení rozhoduje příslušná krajská hygienická stanice na základě návrhu zaměstnavatele a předložených výsledků měření.
Práci do kategorie druhé zařazuje zaměstnavatel a její zařazení oznamuje příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Konkrétní postup závisí také na ostatních rizikových faktorech dané pracovní pozice.
Technická a organizační opatření
Výsledkem měření má být podklad pro konkrétní ochranná opatření. Přednost mají úpravy, které snižují tepelnou zátěž přímo u zdroje nebo na trase šíření tepla.
| Typ opatření | Příklady |
|---|---|
| Omezení zdroje | Tepelná izolace pece a potrubí, zakrytování horkých povrchů, automatizace manipulace |
| Omezení sálavého tepla | Reflexní clony, odstínění pracovního místa, zvětšení vzdálenosti od zdroje |
| Úprava prostředí | Místní chlazení, klimatizace, přívod čerstvého vzduchu, zvýšení účinnosti větrání |
| Organizace práce | Střídání zaměstnanců, bezpečnostní přestávky, přesun náročných operací do chladnější části dne |
| Zázemí zaměstnanců | Klimatizovaná odpočinková místnost, dostupné ochranné nápoje, možnost převlečení |
| Osobní ochrana | Vhodný pracovní oděv, reflexní oděv nebo speciální chlazený oděv |
Samotné otevření vrat nebo instalace běžného ventilátoru nemusí situaci zlepšit. Ventilátor může v některých provozech přivádět teplý vzduch, zhoršit proudění znečištěného ovzduší nebo narušit funkci technologického odsávání.
Navržené opatření je vhodné následně ověřit kontrolním měřením při srovnatelných provozních a klimatických podmínkách.
Jaké podklady připravit před měřením
| Potřebný údaj | Proč je důležitý |
|---|---|
| Seznam pracovních pozic | Určuje, které práce mají být hodnoceny |
| Popis jednotlivých operací | Slouží ke stanovení třídy práce |
| Doba trvání operací | Umožňuje vypočítat časově váženou expozici |
| Délka a organizace směny | Ovlivňuje přípustnou dobu práce a režim přestávek |
| Pracovní a ochranný oděv | Mění možnost odvádění tepla z organismu |
| Zdroje tepla | Určují vhodná měřicí místa a provozní stav |
| Vzduchotechnika a chlazení | Ovlivňují teplotu a proudění vzduchu |
| Počet zaměstnanců a směnnost | Potřebné pro kategorizaci prací |
| Předchozí protokoly a rozhodnutí KHS | Umožňují porovnat změny podmínek |
Před měřením je vhodné dohodnout také požadovaný účel výstupu. Jiný rozsah může mít orientační prověření podmínek, akreditované měření pro kategorizaci prací nebo kontrolní měření po provedení technických opatření.
Co nám můžete poslat a co ověříme
Pro návrh měření nám můžete zaslat:
- popis pracovních pozic a jednotlivých operací včetně jejich trvání, směnnosti a přestávek,
- fotografie pracoviště, zdrojů tepla, vzduchotechniky a používaného pracovního oděvu,
- předchozí protokoly, kategorizaci prací, stanovisko KHS nebo informace o potížích zaměstnanců.
Navrhneme měřicí místa a vhodný termín měření tak, aby byly zachyceny reprezentativní podmínky. Stanovíme třídu práce, vyhodnotíme tepelnou zátěž, ztrátu tekutin a případnou potřebu bezpečnostních přestávek nebo omezení doby práce.
Podrobnosti najdete na stránce Měření tepelné a chladové zátěže.
Související právní předpisy
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Vyhláška č. 432/2003 Sb., o podmínkách pro zařazování prací do kategorií